パーリ語 Ānāpānassatisutta Majjhima Nikāya 118
日本語 出入息念経 中部118
英語 Mindfulness of Breathing
Ānāpānassatisutta
1.1Evaṁ
me sutaṁ—1.2ekaṁ
samayaṁ bhagavā sāvatthiyaṁ viharati pubbārāme migāramātupāsāde sambahulehi
abhiññātehi abhiññātehi therehi sāvakehi saddhiṁ—1.3āyasmatā
ca sāriputtena āyasmatā ca mahāmoggallānena āyasmatā ca mahākassapena āyasmatā
ca mahākaccāyanena āyasmatā ca mahākoṭṭhikena āyasmatā ca mahākappinena
āyasmatā ca mahācundena āyasmatā ca anuruddhena āyasmatā ca revatena āyasmatā
ca ānandena, aññehi ca abhiññātehi abhiññātehi therehi sāvakehi saddhiṁ.
2.1Tena
kho pana samayena therā bhikkhū nave bhikkhū ovadanti anusāsanti. 2.2Appekacce
therā bhikkhū dasapi bhikkhū ovadanti anusāsanti, appekacce therā bhikkhū
vīsampi bhikkhū ovadanti anusāsanti, appekacce therā bhikkhū tiṁsampi bhikkhū
ovadanti anusāsanti, appekacce therā bhikkhū cattārīsampi bhikkhū ovadanti
anusāsanti. 2.3Te
ca navā bhikkhū therehi bhikkhūhi ovadiyamānā anusāsiyamānā uḷāraṁ pubbenāparaṁ
visesaṁ jānanti. Variant: jānanti → pajānanti (bj, sya-all,
km); sañjānanti (mr)
3.1Tena
kho pana samayena bhagavā tadahuposathe pannarase pavāraṇāya puṇṇāya puṇṇamāya
rattiyā bhikkhusaṅghaparivuto abbhokāse nisinno hoti. 3.2Atha
kho bhagavā tuṇhībhūtaṁ tuṇhībhūtaṁ bhikkhusaṅghaṁ anuviloketvā bhikkhū
āmantesi:
4.1“āraddhosmi,
bhikkhave, imāya paṭipadāya; 4.2āraddhacittosmi,
bhikkhave, imāya paṭipadāya. 4.3Tasmātiha,
bhikkhave, bhiyyoso mattāya vīriyaṁ ārabhatha appattassa pattiyā, anadhigatassa
adhigamāya, asacchikatassa sacchikiriyāya. 4.4Idhevāhaṁ
sāvatthiyaṁ komudiṁ cātumāsiniṁ āgamessāmī”ti.
5.1Assosuṁ
kho jānapadā bhikkhū: 5.2“bhagavā
kira tattheva sāvatthiyaṁ komudiṁ cātumāsiniṁ āgamessatī”ti. 5.3Te
jānapadā bhikkhū sāvatthiṁ osaranti bhagavantaṁ dassanāya. Variant:
sāvatthiṁ → sāvatthiyaṁ (sya-all, km, pts1ed, mr)
6.1Te
ca kho therā bhikkhū bhiyyoso mattāya nave bhikkhū ovadanti anusāsanti. 6.2Appekacce
therā bhikkhū dasapi bhikkhū ovadanti anusāsanti, appekacce therā bhikkhū
vīsampi bhikkhū ovadanti anusāsanti, appekacce therā bhikkhū tiṁsampi bhikkhū
ovadanti anusāsanti, appekacce therā bhikkhū cattārīsampi bhikkhū ovadanti
anusāsanti. 6.3Te
ca navā bhikkhū therehi bhikkhūhi ovadiyamānā anusāsiyamānā uḷāraṁ pubbenāparaṁ
visesaṁ jānanti.
7.1Tena
kho pana samayena bhagavā tadahuposathe pannarase komudiyā cātumāsiniyā puṇṇāya
puṇṇamāya rattiyā bhikkhusaṅghaparivuto abbhokāse nisinno hoti. 7.2Atha
kho bhagavā tuṇhībhūtaṁ tuṇhībhūtaṁ bhikkhusaṅghaṁ anuviloketvā bhikkhū
āmantesi:
8.1“Apalāpāyaṁ,
bhikkhave, parisā; nippalāpāyaṁ, bhikkhave, parisā; suddhā sāre patiṭṭhitā. Variant:
suddhā sāre → suddhasāre patiṭṭhitā (sya-all, km)8.2Tathārūpo
ayaṁ, bhikkhave, bhikkhusaṅgho; tathārūpā ayaṁ, bhikkhave, parisā 8.3yathārūpā
parisā āhuneyyā pāhuneyyā dakkhiṇeyyā añjalikaraṇīyā anuttaraṁ puññakkhettaṁ
lokassa. 8.4Tathārūpo
ayaṁ, bhikkhave, bhikkhusaṅgho; tathārūpā ayaṁ, bhikkhave, parisā 8.5yathārūpāya
parisāya appaṁ dinnaṁ bahu hoti, bahu dinnaṁ bahutaraṁ. 8.6Tathārūpo
ayaṁ, bhikkhave, bhikkhusaṅgho; tathārūpā ayaṁ, bhikkhave, parisā 8.7yathārūpā
parisā dullabhā dassanāya lokassa. 8.8Tathārūpo
ayaṁ, bhikkhave, bhikkhusaṅgho; tathārūpā ayaṁ, bhikkhave, parisā 8.9yathārūpaṁ
parisaṁ alaṁ yojanagaṇanāni dassanāya gantuṁ puṭosenāpi. Variant:
puṭosenāpi → pūtaṁsenāpi tathārūpo ayaṁ bhikkhave bhikkhusaṅgho tathārūpā’yaṁ
bhikkhave parisā (cck); pūṭaṁsenāpi (sya1ed, sya2ed); puṭosenāpi tathārūpo ayaṁ
bhikkhave bhikkhusaṅgho tathārūpā’yaṁ bhikkhave parisā (pts1ed); tathārūpā ayaṁ
parisā (mr)
9.1Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe arahanto khīṇāsavā vusitavanto
katakaraṇīyā ohitabhārā anuppattasadatthā parikkhīṇabhavasaṁyojanā
sammadaññāvimuttā—9.2evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe.
10.1Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe pañcannaṁ orambhāgiyānaṁ saṁyojanānaṁ
parikkhayā opapātikā tattha parinibbāyino anāvattidhammā tasmā lokā—10.2evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe.
11.1Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe tiṇṇaṁ saṁyojanānaṁ parikkhayā
rāgadosamohānaṁ tanuttā sakadāgāmino sakideva imaṁ lokaṁ āgantvā dukkhassantaṁ
karissanti—Variant:
sakideva → sakiṁdeva (mr)11.2evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe.
12.1Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe tiṇṇaṁ saṁyojanānaṁ parikkhayā
sotāpannā avinipātadhammā niyatā sambodhiparāyanā—12.2evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe.
13.1Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe catunnaṁ satipaṭṭhānānaṁ
bhāvanānuyogamanuyuttā viharanti—13.2evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe. 14.1Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe catunnaṁ sammappadhānānaṁ
bhāvanānuyogamanuyuttā viharanti …pe… 14.2catunnaṁ
iddhipādānaṁ … 14.3pañcannaṁ
indriyānaṁ … 14.4pañcannaṁ
balānaṁ … 14.5sattannaṁ
bojjhaṅgānaṁ … 14.6ariyassa
aṭṭhaṅgikassa maggassa bhāvanānuyogamanuyuttā viharanti—14.7evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe. 14.8Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe mettābhāvanānuyogamanuyuttā viharanti
… 14.9karuṇābhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti … 14.10muditābhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti … 14.11upekkhābhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti … 14.12asubhabhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti … 14.13aniccasaññābhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti—14.14evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe. 14.15Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṁ bhikkhusaṅghe ānāpānassatibhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti.
15.1Ānāpānassati,
bhikkhave, bhāvitā bahulīkatā mahapphalā hoti mahānisaṁsā. 15.2Ānāpānassati,
bhikkhave, bhāvitā bahulīkatā cattāro satipaṭṭhāne paripūreti. 15.3Cattāro
satipaṭṭhānā bhāvitā bahulīkatā satta bojjhaṅge paripūrenti. 15.4Satta
bojjhaṅgā bhāvitā bahulīkatā vijjāvimuttiṁ paripūrenti.
16.1Kathaṁ
bhāvitā ca, bhikkhave, ānāpānassati kathaṁ bahulīkatā mahapphalā hoti mahānisaṁsā?
17.1Idha,
bhikkhave, bhikkhu araññagato vā rukkhamūlagato vā suññāgāragato vā nisīdati
pallaṅkaṁ ābhujitvā ujuṁ kāyaṁ paṇidhāya parimukhaṁ satiṁ upaṭṭhapetvā. 17.2So
satova assasati satova passasati. Variant: satova → sato (bj,
sya-all, km, pts1ed)
18.1Dīghaṁ
vā assasanto ‘dīghaṁ assasāmī’ti pajānāti, dīghaṁ vā passasanto ‘dīghaṁ
passasāmī’ti pajānāti; 18.2rassaṁ
vā assasanto ‘rassaṁ assasāmī’ti pajānāti, rassaṁ vā passasanto ‘rassaṁ
passasāmī’ti pajānāti; 18.3‘sabbakāyapaṭisaṁvedī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘sabbakāyapaṭisaṁvedī passasissāmī’ti sikkhati; 18.4‘passambhayaṁ
kāyasaṅkhāraṁ assasissāmī’ti sikkhati, ‘passambhayaṁ kāyasaṅkhāraṁ
passasissāmī’ti sikkhati.
19.1‘Pītipaṭisaṁvedī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘pītipaṭisaṁvedī passasissāmī’ti sikkhati; 19.2‘sukhapaṭisaṁvedī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘sukhapaṭisaṁvedī passasissāmī’ti sikkhati; 19.3‘cittasaṅkhārapaṭisaṁvedī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘cittasaṅkhārapaṭisaṁvedī passasissāmī’ti
sikkhati; 19.4‘passambhayaṁ
cittasaṅkhāraṁ assasissāmī’ti sikkhati, ‘passambhayaṁ cittasaṅkhāraṁ
passasissāmī’ti sikkhati.
20.1‘Cittapaṭisaṁvedī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘cittapaṭisaṁvedī passasissāmī’ti sikkhati; 20.2‘abhippamodayaṁ
cittaṁ assasissāmī’ti sikkhati, ‘abhippamodayaṁ cittaṁ passasissāmī’ti
sikkhati; 20.3‘samādahaṁ
cittaṁ assasissāmī’ti sikkhati, ‘samādahaṁ cittaṁ passasissāmī’ti
sikkhati; 20.4‘vimocayaṁ
cittaṁ assasissāmī’ti sikkhati, ‘vimocayaṁ cittaṁ passasissāmī’ti sikkhati.
21.1‘Aniccānupassī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘aniccānupassī passasissāmī’ti sikkhati; 21.2‘virāgānupassī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘virāgānupassī passasissāmī’ti sikkhati; 21.3‘nirodhānupassī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘nirodhānupassī passasissāmī’ti sikkhati; 21.4‘paṭinissaggānupassī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘paṭinissaggānupassī passasissāmī’ti sikkhati.
22.1Evaṁ
bhāvitā kho, bhikkhave, ānāpānassati evaṁ bahulīkatā mahapphalā hoti mahānisaṁsā.
23.1Kathaṁ
bhāvitā ca, bhikkhave, ānāpānassati kathaṁ bahulīkatā cattāro satipaṭṭhāne
paripūreti?
24.1Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhu dīghaṁ vā assasanto ‘dīghaṁ assasāmī’ti pajānāti,
dīghaṁ vā passasanto ‘dīghaṁ passasāmī’ti pajānāti; 24.2rassaṁ
vā assasanto ‘rassaṁ assasāmī’ti pajānāti, rassaṁ vā passasanto ‘rassaṁ
passasāmī’ti pajānāti; 24.3‘sabbakāyapaṭisaṁvedī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘sabbakāyapaṭisaṁvedī passasissāmī’ti sikkhati; 24.4‘passambhayaṁ
kāyasaṅkhāraṁ assasissāmī’ti sikkhati, ‘passambhayaṁ kāyasaṅkhāraṁ
passasissāmī’ti sikkhati; 24.5kāye
kāyānupassī, bhikkhave, tasmiṁ samaye bhikkhu viharati ātāpī sampajāno satimā
vineyya loke abhijjhādomanassaṁ. 24.6Kāyesu
kāyaññatarāhaṁ, bhikkhave, evaṁ vadāmi yadidaṁ—assāsapassāsā. 24.7Tasmātiha,
bhikkhave, kāye kāyānupassī tasmiṁ samaye bhikkhu viharati ātāpī sampajāno
satimā vineyya loke abhijjhādomanassaṁ.
25.1Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhu ‘pītipaṭisaṁvedī assasissāmī’ti sikkhati, ‘pītipaṭisaṁvedī
passasissāmī’ti sikkhati; 25.2‘sukhapaṭisaṁvedī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘sukhapaṭisaṁvedī passasissāmī’ti sikkhati; 25.3‘cittasaṅkhārapaṭisaṁvedī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘cittasaṅkhārapaṭisaṁvedī passasissāmī’ti
sikkhati; 25.4‘passambhayaṁ
cittasaṅkhāraṁ assasissāmī’ti sikkhati, ‘passambhayaṁ cittasaṅkhāraṁ
passasissāmī’ti sikkhati; 25.5vedanāsu
vedanānupassī, bhikkhave, tasmiṁ samaye bhikkhu viharati ātāpī sampajāno satimā
vineyya loke abhijjhādomanassaṁ. 25.6Vedanāsu
vedanāññatarāhaṁ, bhikkhave, evaṁ vadāmi yadidaṁ—assāsapassāsānaṁ sādhukaṁ
manasikāraṁ. 25.7Tasmātiha,
bhikkhave, vedanāsu vedanānupassī tasmiṁ samaye bhikkhu viharati ātāpī
sampajāno satimā vineyya loke abhijjhādomanassaṁ.
26.1Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhu ‘cittapaṭisaṁvedī assasissāmī’ti sikkhati, ‘cittapaṭisaṁvedī
passasissāmī’ti sikkhati; 26.2‘abhippamodayaṁ
cittaṁ assasissāmī’ti sikkhati, ‘abhippamodayaṁ cittaṁ passasissāmī’ti
sikkhati; 26.3‘samādahaṁ
cittaṁ assasissāmī’ti sikkhati, ‘samādahaṁ cittaṁ passasissāmī’ti
sikkhati; 26.4‘vimocayaṁ
cittaṁ assasissāmī’ti sikkhati, ‘vimocayaṁ cittaṁ passasissāmī’ti
sikkhati; 26.5citte
cittānupassī, bhikkhave, tasmiṁ samaye bhikkhu viharati ātāpī sampajāno satimā
vineyya loke abhijjhādomanassaṁ. 26.6Nāhaṁ,
bhikkhave, muṭṭhassatissa asampajānassa ānāpānassatiṁ vadāmi. 26.7Tasmātiha,
bhikkhave, citte cittānupassī tasmiṁ samaye bhikkhu viharati ātāpī sampajāno
satimā vineyya loke abhijjhādomanassaṁ.
27.1Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhu ‘aniccānupassī assasissāmī’ti sikkhati,
‘aniccānupassī passasissāmī’ti sikkhati; 27.2‘virāgānupassī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘virāgānupassī passasissāmī’ti sikkhati; 27.3‘nirodhānupassī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘nirodhānupassī passasissāmī’ti sikkhati; 27.4‘paṭinissaggānupassī
assasissāmī’ti sikkhati, ‘paṭinissaggānupassī passasissāmī’ti sikkhati; 27.5dhammesu
dhammānupassī, bhikkhave, tasmiṁ samaye bhikkhu viharati ātāpī sampajāno satimā
vineyya loke abhijjhādomanassaṁ. 27.6So
yaṁ taṁ abhijjhādomanassānaṁ pahānaṁ taṁ paññāya disvā sādhukaṁ ajjhupekkhitā
hoti. 27.7Tasmātiha,
bhikkhave, dhammesu dhammānupassī tasmiṁ samaye bhikkhu viharati ātāpī
sampajāno satimā vineyya loke abhijjhādomanassaṁ.
28.1Evaṁ
bhāvitā kho, bhikkhave, ānāpānassati evaṁ bahulīkatā cattāro satipaṭṭhāne
paripūreti.
29.1Kathaṁ
bhāvitā ca, bhikkhave, cattāro satipaṭṭhānā kathaṁ bahulīkatā satta bojjhaṅge
paripūrenti?
30.1Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhu kāye kāyānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā
vineyya loke abhijjhādomanassaṁ, upaṭṭhitāssa tasmiṁ samaye sati hoti asammuṭṭhā. Variant:
asammuṭṭhā → appamuṭṭhā (cck); appammuṭṭhā (sya1ed, sya2ed, km)30.2Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhuno upaṭṭhitā sati hoti asammuṭṭhā, satisambojjhaṅgo
tasmiṁ samaye bhikkhuno āraddho hoti. Satisambojjhaṅgaṁ tasmiṁ samaye bhikkhu
bhāveti, satisambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno bhāvanāpāripūriṁ gacchati.
31.1So
tathāsato viharanto taṁ dhammaṁ paññāya pavicinati pavicayati parivīmaṁsaṁ
āpajjati. Variant: pavicayati → pavicarati (sya-all, km, pts1ed)31.2Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhu tathāsato viharanto taṁ dhammaṁ paññāya pavicinati
pavicayati parivīmaṁsaṁ āpajjati, dhammavicayasambojjhaṅgo tasmiṁ samaye
bhikkhuno āraddho hoti, dhammavicayasambojjhaṅgaṁ tasmiṁ samaye bhikkhu
bhāveti, dhammavicayasambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno bhāvanāpāripūriṁ
gacchati.
32.1Tassa
taṁ dhammaṁ paññāya pavicinato pavicayato parivīmaṁsaṁ āpajjato āraddhaṁ hoti
vīriyaṁ asallīnaṁ. 32.2Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhuno taṁ dhammaṁ paññāya pavicinato pavicayato parivīmaṁsaṁ
āpajjato āraddhaṁ hoti vīriyaṁ asallīnaṁ, vīriyasambojjhaṅgo tasmiṁ samaye
bhikkhuno āraddho hoti, vīriyasambojjhaṅgaṁ tasmiṁ samaye bhikkhu bhāveti,
vīriyasambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno bhāvanāpāripūriṁ gacchati.
33.1Āraddhavīriyassa
uppajjati pīti nirāmisā. 33.2Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhuno āraddhavīriyassa uppajjati pīti nirāmisā,
pītisambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno āraddho hoti, pītisambojjhaṅgaṁ tasmiṁ
samaye bhikkhu bhāveti, pītisambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno
bhāvanāpāripūriṁ gacchati.
34.1Pītimanassa
kāyopi passambhati, cittampi passambhati. 34.2Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhuno pītimanassa kāyopi passambhati, cittampi
passambhati, passaddhisambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno āraddho hoti,
passaddhisambojjhaṅgaṁ tasmiṁ samaye bhikkhu bhāveti, passaddhisambojjhaṅgo
tasmiṁ samaye bhikkhuno bhāvanāpāripūriṁ gacchati.
35.1Passaddhakāyassa
sukhino cittaṁ samādhiyati. 35.2Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhuno passaddhakāyassa sukhino cittaṁ samādhiyati,
samādhisambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno āraddho hoti, samādhisambojjhaṅgaṁ
tasmiṁ samaye bhikkhu bhāveti, samādhisambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno
bhāvanāpāripūriṁ gacchati.
36.1So
tathāsamāhitaṁ cittaṁ sādhukaṁ ajjhupekkhitā hoti. 36.2Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhu tathāsamāhitaṁ cittaṁ sādhukaṁ ajjhupekkhitā hoti,
upekkhāsambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno āraddho hoti, upekkhāsambojjhaṅgaṁ
tasmiṁ samaye bhikkhu bhāveti, upekkhāsambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno
bhāvanāpāripūriṁ gacchati.
37.1Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhu vedanāsu …pe… 38.1citte
… 38.2dhammesu
dhammānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā vineyya loke abhijjhādomanassaṁ,
upaṭṭhitāssa tasmiṁ samaye sati hoti asammuṭṭhā. 38.3Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhuno upaṭṭhitā sati hoti asammuṭṭhā, satisambojjhaṅgo
tasmiṁ samaye bhikkhuno āraddho hoti, satisambojjhaṅgaṁ tasmiṁ samaye bhikkhu
bhāveti, satisambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno bhāvanāpāripūriṁ
gacchati. 38.4So
tathāsato viharanto taṁ dhammaṁ paññāya pavicinati pavicayati parivīmaṁsaṁ
āpajjati. 38.5Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhu tathāsato viharanto taṁ dhammaṁ paññāya pavicinati
pavicayati parivīmaṁsaṁ āpajjati, dhammavicayasambojjhaṅgo tasmiṁ samaye
bhikkhuno āraddho hoti, dhammavicayasambojjhaṅgaṁ tasmiṁ samaye bhikkhu
bhāveti, dhammavicayasambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno bhāvanāpāripūriṁ
gacchati. 38.6Tassa
taṁ dhammaṁ paññāya pavicinato pavicayato parivīmaṁsaṁ āpajjato āraddhaṁ hoti
vīriyaṁ asallīnaṁ. 38.7Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhuno taṁ dhammaṁ paññāya pavicinato pavicayato parivīmaṁsaṁ
āpajjato āraddhaṁ hoti vīriyaṁ asallīnaṁ, vīriyasambojjhaṅgo tasmiṁ samaye
bhikkhuno āraddho hoti, vīriyasambojjhaṅgaṁ tasmiṁ samaye bhikkhu bhāveti,
vīriyasambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno bhāvanāpāripūriṁ gacchati. 38.8Āraddhavīriyassa
uppajjati pīti nirāmisā. 38.9Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhuno āraddhavīriyassa uppajjati pīti nirāmisā,
pītisambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno āraddho hoti, pītisambojjhaṅgaṁ tasmiṁ
samaye bhikkhu bhāveti, pītisambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno
bhāvanāpāripūriṁ gacchati. 38.10Pītimanassa
kāyopi passambhati, cittampi passambhati. 38.11Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhuno pītimanassa kāyopi passambhati, cittampi
passambhati, passaddhisambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno āraddho hoti,
passaddhisambojjhaṅgaṁ tasmiṁ samaye bhikkhu bhāveti, passaddhisambojjhaṅgo
tasmiṁ samaye bhikkhuno bhāvanāpāripūriṁ gacchati. 38.12Passaddhakāyassa
sukhino cittaṁ samādhiyati. 38.13Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhuno passaddhakāyassa sukhino cittaṁ samādhiyati,
samādhisambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno āraddho hoti, samādhisambojjhaṅgaṁ
tasmiṁ samaye bhikkhu bhāveti, samādhisambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno
bhāvanāpāripūriṁ gacchati. 39.1So
tathāsamāhitaṁ cittaṁ sādhukaṁ ajjhupekkhitā hoti. 39.2Yasmiṁ
samaye, bhikkhave, bhikkhu tathāsamāhitaṁ cittaṁ sādhukaṁ ajjhupekkhitā hoti,
upekkhāsambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno āraddho hoti, upekkhāsambojjhaṅgaṁ
tasmiṁ samaye bhikkhu bhāveti, upekkhāsambojjhaṅgo tasmiṁ samaye bhikkhuno
bhāvanāpāripūriṁ gacchati.
40.1Evaṁ
bhāvitā kho, bhikkhave, cattāro satipaṭṭhānā evaṁ bahulīkatā satta sambojjhaṅge
paripūrenti.
41.1Kathaṁ
bhāvitā ca, bhikkhave, satta bojjhaṅgā kathaṁ bahulīkatā vijjāvimuttiṁ
paripūrenti?
42.1Idha,
bhikkhave, bhikkhu satisambojjhaṅgaṁ bhāveti vivekanissitaṁ virāganissitaṁ
nirodhanissitaṁ vossaggapariṇāmiṁ. 42.2Dhammavicayasambojjhaṅgaṁ
bhāveti …pe… 42.3vīriyasambojjhaṅgaṁ
bhāveti … 42.4pītisambojjhaṅgaṁ
bhāveti … 42.5passaddhisambojjhaṅgaṁ
bhāveti … 42.6samādhisambojjhaṅgaṁ
bhāveti …
42.7upekkhāsambojjhaṅgaṁ
bhāveti vivekanissitaṁ virāganissitaṁ nirodhanissitaṁ vossaggapariṇāmiṁ.
43.1Evaṁ
bhāvitā kho, bhikkhave, satta bojjhaṅgā evaṁ bahulīkatā vijjāvimuttiṁ
paripūrentī”ti.
43.2Idamavoca
bhagavā. 43.3Attamanā
te bhikkhū bhagavato bhāsitaṁ abhinandunti.
43.4Ānāpānassatisuttaṁ niṭṭhitaṁ aṭṭhamaṁ.
「出入息念経」(『中部』118)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8. Ānāpānassatisuttaṃ |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Ānāpāna |
an,
apa-an |
名 |
a |
中 |
依(属) |
出入息 |
|
|
sati |
smṛ |
名 |
i |
女 |
依(属) |
念、憶念、正念 |
|
|
suttaṃ |
sīv |
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
経、糸 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
「出入息念経」(『中部』118) |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
144-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
144. Evaṃ me sutaṃ – |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Evaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
このように |
|
me |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
具 |
私 |
|
sutaṃ
– |
śru |
名過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
聞かれた、所聞 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
このように私は聞いた。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
144-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ
viharati pubbārāme migāramātupāsāde sambahulehi abhiññātehi abhiññātehi
therehi sāvakehi saddhiṃ – |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
ekaṃ |
|
数 |
代的 |
男 |
単 |
副対 |
一、とある |
|
samayaṃ |
saṃ-i |
名 |
a |
男 |
単 |
副対 |
時 |
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
sāvatthiyaṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
処 |
地名、サーヴァッティー |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
viharati |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
住する |
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
pubba |
|
形 |
代的 |
‐ |
持 |
昔の、東の |
|
|
ārāme |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
園 |
|
migāramātu |
|
名 |
ar |
女 |
持 |
地名、ミガーラマータル(鹿母) |
|
|
pāsāde |
pra-ā-sad |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
殿堂、重閣、高楼、講堂 |
|
sambahulehi |
|
形 |
a |
男 |
複 |
具 |
衆多の、多数の |
|
abhiññātehi |
abhi-jñā |
過分 |
a |
男 |
複 |
具 |
証知した、有名な |
|
abhiññātehi |
abhi-jñā |
過分 |
a |
男 |
複 |
具 |
証知した、有名な |
|
therehi |
|
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
長老 |
|
sāvakehi |
śru |
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
弟子、声聞 |
|
saddhiṃ
– |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
共に、一緒に(具格支配) |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
あるとき世尊は、衆多の、おのおの高名な長老弟子たちとともに、サーヴァッティーの東園のミガーラマータル高楼に滞在しておられた。 |
||||||||
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
・『中部』32「大ゴーシンガ経」にパラレル。そこでも述べたとおり、あるいはabhiññātehiは「証得した」の意か。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
144-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
āyasmatā ca sāriputtena āyasmatā
ca mahāmoggallānena [mahāmoggalānena (ka.)] āyasmatā ca mahākassapena
āyasmatā ca mahākaccāyanena āyasmatā ca mahākoṭṭhikena āyasmatā ca
mahākappinena āyasmatā ca mahācundena āyasmatā ca anuruddhena āyasmatā ca
revatena āyasmatā ca ānandena, aññehi ca abhiññātehi abhiññātehi therehi
sāvakehi saddhiṃ. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
sāriputtena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、サーリプッタ |
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
mahāmoggallānena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、マハーモッガッラーナ |
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
mahākassapena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、マハーカッサパ |
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
mahākaccāyanena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、マハーカッチャーヤナ |
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
mahākoṭṭhikena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、マハーコッティカ |
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
mahākappinena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、マハーカッピナ |
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
mahācundena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、マハーチュンダ |
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
anuruddhena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、アヌルッダ |
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
revatena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、レーヴァタ |
|
āyasmatā |
|
形 |
ant |
男 |
単 |
具 |
尊者、具寿 |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
ānandena, |
ā-nand |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
人名、アーナンダ |
|
aññehi |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
具 |
別の、異なる |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
abhiññātehi
abhiññātehi therehi sāvakehi saddhiṃ. (144-2.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
〔すなわち〕尊者サーリプッタ、尊者マハーモッガッラーナ、マハーカッサパ、マハーカッチャーヤナ、マハーコッティカ、マハーカッピナ、マハーチュンダ、アヌルッダ、レーヴァタ、アーナンダ、その他のおのおの高名な長老弟子たちとともに。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
144-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tena kho pana samayena therā
bhikkhū nave bhikkhū ovadanti anusāsanti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Tena |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
副具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
samayena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
時 |
|
therā |
|
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
長老 |
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
nave |
|
形 |
a |
男 |
複 |
対 |
若い、新しい |
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
対 |
比丘 |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
ovadanti |
ava-vad |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
教誡する、訓誡する |
|
anusāsanti. |
anu-śās |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
教誡する、訓誡する |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
さてそのとき、長老比丘たちが新参比丘たちを訓誡し、教誡していた。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
144-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Appekacce therā bhikkhū dasapi
bhikkhū ovadanti anusāsanti, appekacce therā bhikkhū vīsampi bhikkhū ovadanti
anusāsanti, appekacce therā bhikkhū tiṃsampi bhikkhū ovadanti anusāsanti,
appekacce therā bhikkhū cattārīsampi bhikkhū ovadanti anusāsanti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Api |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
ekacce |
|
形 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
ある、一類の |
|
therā
bhikkhū dasapi bhikkhū
ovadanti anusāsanti, (144-2.) |
|||||||
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
dasa |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
対 |
十 |
|
pi |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
appekacce
therā bhikkhū vīsampi bhikkhū ovadanti anusāsanti, appekacce
therā bhikkhū tiṃsampi bhikkhū ovadanti anusāsanti, appekacce
therā bhikkhū cattārīsampi bhikkhū ovadanti anusāsanti. (同上) |
|||||||
|
vīsam |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
二十 |
|
tiṃsam |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
三十 |
|
cattārīsam |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
四十 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
一部の長老比丘たちは十人の比丘たちを訓誡し、教誡し、一部の長老比丘たちは二十人の比丘たちを訓誡し、教誡し、一部の長老比丘たちは三十人の比丘たちを訓誡し、教誡し、一部の長老比丘たちは四十人の比丘たちを訓誡し、教誡した。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
144-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Te ca navā bhikkhū therehi
bhikkhūhi ovadiyamānā anusāsiyamānā uḷāraṃ pubbenāparaṃ visesaṃ jānanti
[pajānanti (syā. kaṃ.), sañjānanti (ka.)]. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
navā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
若い、新しい |
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
therehi |
|
名 |
a |
男 |
複 |
具 |
長老 |
|
bhikkhūhi |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
具 |
比丘 |
|
ovadiyamānā |
ava-vad 受 |
現分 |
a |
男 |
複 |
主 |
教誡、訓誡される |
|
anusāsiyamānā |
anu-śās 受 |
現分 |
a |
男 |
複 |
主 |
教誡、訓誡される |
|
uḷāraṃ |
|
形 |
a |
男 |
単 |
対 |
広大な、偉大な |
|
pubbena |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副具 |
先の、昔の |
|
aparaṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
副対 |
後の、次の、他の →徐々に |
|
visesaṃ |
vi-śiṣ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
殊勝、差別、特質 |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
jānanti. |
jñā |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
知る |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
彼ら新参比丘たちは、長老比丘たちに教誡され、訓誡されて、徐々に広大で殊勝な〔境地〕を知っていった。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
145-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
145. Tena kho pana samayena
bhagavā tadahuposathe pannarase pavāraṇāya puṇṇāya puṇṇamāya rattiyā
bhikkhusaṅghaparivuto abbhokāse nisinno hoti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Tena |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
副具 |
それ、彼、それによって、それゆえ |
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
pana |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
また、しかし、しからば、しかも、しかるに、さて |
|
samayena |
|
名 |
a |
男 |
単 |
副具 |
時 |
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
tad |
|
代 |
代的 |
中 |
持 |
それ |
|
|
aha |
|
名 |
as |
中 |
持 |
日 |
|
|
uposathe |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
布薩、斎戒 |
|
pannarase |
|
数 |
特 |
‐ |
単 |
処 |
十五 |
|
pavāraṇāya |
pra-vṛ 使 |
名 |
ā |
女 |
単 |
処 |
自恣(安居の終了式) |
|
puṇṇāya |
pṝ |
過分 |
a |
女 |
単 |
処 |
満ちた |
|
puṇṇa |
pṝ |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
満ちた |
|
|
māya |
|
名 |
ā |
男→女 |
単 |
処 |
月 →満月 |
|
rattiyā |
|
名 |
i |
女 |
単 |
処 |
夜 |
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
依(属) |
比丘 |
|
|
saṅgha |
saṃ-hṛ |
名 |
a |
男 |
依(具) |
僧伽、衆 |
|
|
parivuto |
pari-vṛ |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
囲まれた |
|
abbhokāse |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
露地、野外 |
|
nisinno |
ni-sad |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
坐った |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
hoti. |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
さてそのとき世尊は、十五日の布薩のその日、自恣の、満ちた満月の夜、比丘僧伽に囲繞され、野外に坐っておられた。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
145-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho bhagavā tuṇhībhūtaṃ tuṇhībhūtaṃ
bhikkhusaṅghaṃ anuviloketvā bhikkhū āmantesi – |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Atha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ときに、また、そこに |
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
tuṇhī |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
沈黙して |
|
bhūtaṃ |
bhū |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
あった、なった |
|
tuṇhī |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
沈黙して |
|
bhūtaṃ |
bhū |
過分 |
a |
男 |
単 |
対 |
あった、なった |
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
依(具) |
比丘 |
|
|
saṅghaṃ |
saṃ-hṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
僧伽、衆 |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
anuviloketvā |
anu-vi-lok |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
観察する、見回す |
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
対 |
比丘 |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
āmantesi
– |
|
動 |
ア |
能 |
単 |
三 |
呼びかける、話す、相談する |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに世尊は、おのおの沈黙している比丘僧伽を見回し、比丘たちへ呼びかけられた。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
145-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘āraddhosmi, bhikkhave, imāya paṭipadāya; |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
‘‘āraddho |
ā-rabh |
過分 |
a |
男 |
単 |
主 |
開始した、励んだ |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
asmi, |
as |
動 |
現 |
能 |
単 |
一 |
ある、なる |
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
imāya |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
具 |
これ |
|
paṭipadāya; |
prati-pad |
名 |
ā |
女 |
単 |
具 |
道、行道 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、私はこの行道を励み終えた者です。 |
||||||||
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
・āraddhoを、『パーリ』は「満ちています」、『原始』は「満足した」としているが、これらはĀraddhoti
tuṭṭhoという『註』によったものと思われる(「喜ぶ、満足する」を意味する語根ā-rādhの過去分詞ārādhitaの異体あるいは誤記と解したものか)。しかしここではこの解釈に従わず、「精勤せり」とする『南伝』のように「私もかつて今のあなたがたと同じ道を励んだのだ」という文と解した。なぜなら次次文でもārabhathaという語が出るためである。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
145-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
āraddhacittosmi, bhikkhave, imāya
paṭipadāya. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
āraddha |
ā-rabh |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
開始した、励んだ |
|
|
citto |
cit |
名 |
a |
中→男 |
単 |
主 |
心 |
|
asmi,
bhikkhave, imāya paṭipadāya. (145-3.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、私はこの行道を励み終えた心をもった者です。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
145-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tasmātiha, bhikkhave,
bhiyyosomattāya vīriyaṃ ārabhatha appattassa pattiyā, anadhigatassa
adhigamāya, asacchikatassa sacchikiriyāya. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Tasmā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
奪 |
それ、彼 |
|
iha, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
bhiyyoso |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
より多くの |
|
mattāya |
mā |
名 |
a |
女 |
単 |
副具 |
量 |
|
vīriyaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
対 |
精進 |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
ārabhatha |
ā-rabh |
動 |
命 |
能 |
複 |
二 |
始める、励む |
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
appattassa |
a-pra-āp |
過分 |
a |
男中 |
単 |
属 |
得達されない |
|
pattiyā, |
pra-āp |
名 |
i |
女 |
単 |
与 |
得達、獲得、利得 |
|
anadhigatassa |
an-adhi-gam |
過分 |
a |
男中 |
単 |
属 |
証得されない |
|
adhigamāya, |
adhi-gam |
名 |
a |
男 |
単 |
与 |
到達、証得、知識 |
|
asacchikatassa |
a-sacchi-kṛ |
過分 |
a |
男中 |
単 |
属 |
作証されない |
|
sacchikiriyāya. |
sacchi-kṛ |
名 |
ā |
女 |
単 |
与 |
作証、現証、証明 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、それゆえここにあなたがたは、得達されていないものの得達のため、証得されていないもののの証得のため、作証されていないもののの作証のため、よりいっそうの精進を励みなさい。 |
||||||||
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
・私というモデルケースがあるのだからそれを目標に励め、という事であろう。 |
||||||||
・後半は「合誦経」「十増経」などにパラレル。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
145-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Idhevāhaṃ sāvatthiyaṃ komudiṃ
cātumāsiniṃ āgamessāmī’’ti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Idha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
ここに、この世で、いま、さて |
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
ahaṃ |
|
代 |
代的 |
‐ |
単 |
主 |
私 |
|
sāvatthiyaṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
処 |
地名、サーヴァッティー |
|
komudiṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
対 |
コームディ月 |
|
cātu |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
四 |
|
|
māsiniṃ |
|
形 |
in |
女 |
単 |
対 |
月の |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
āgamessāmī’’ |
ā-gam 使 |
動 |
未 |
能 |
単 |
一 |
来させる、待つ、期待する |
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
ti. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、といって、かく、このように、ゆえに |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
私はまさにこのサーヴァッティーで、〔雨期の〕四ヶ月目〔であるカッティカ月、その満月である〕コームディ月を待つことにします」と。 |
||||||||
メモ |
|
|
|
|
|
|
|
|
・補訳は『註』によったもの。なおカッティカ月は10〜11月頃の事という。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
145-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Assosuṃ kho jānapadā bhikkhū
– |
||||||||
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
Assosuṃ |
śru |
動 |
ア |
能 |
複 |
三 |
聞く |
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
kho |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
じつに、たしかに |
|
jānapadā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
地方の |
|
bhikkhū
– |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
土地の比丘たちは聞いた。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
145-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘bhagavā kira tattheva sāvatthiyaṃ
komudiṃ cātumāsiniṃ āgamessatī’’ti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
‘‘bhagavā |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
主 |
世尊 |
|
kira |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
伝え言う、〜という話だ |
|
tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
eva
sāvatthiyaṃ komudiṃ cātumāsiniṃ āgamessatī’’ti.
(145-3.) |
|||||||
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
āgamessatī’’ |
ā-gam 使 |
動 |
未 |
能 |
単 |
三 |
来させる、待つ、期待する |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
「世尊が、まさにこのサーヴァッティーで、〔雨期の〕四ヶ月目〔であるカッティカ月、その満月である〕コームディ月を待つことにされるらしい」と。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
145-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Te jānapadā bhikkhū sāvatthiṃ
[sāvatthiyaṃ (syā. kaṃ. pī. ka.)] osaranti bhagavantaṃ dassanāya. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
jānapadā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
地方の |
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
sāvatthiṃ |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
対 |
地名、サーヴァッティー |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
osaranti |
ava-sṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
撤退する、訪問する |
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
bhagavantaṃ |
|
名 |
ant |
男 |
単 |
対 |
世尊 |
|
dassanāya. |
dṛś |
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
見、見ること |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
彼ら土地の比丘たちは世尊に見えるべくサーヴァッティーを訪れた。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
145-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Te ca kho therā bhikkhū
bhiyyosomattāya nave bhikkhū ovadanti anusāsanti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Te |
|
代 |
代的 |
男 |
複 |
主 |
それら、彼ら |
|
ca |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
と、また、そして、しかし |
|
kho
therā bhikkhū bhiyyosomattāya nave bhikkhū ovadanti anusāsanti. (144-4,
145-5.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
かれら長老比丘たちは、よりいっそう、新参比丘たちを訓誡し、教誡した。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
145-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Appekacce therā bhikkhū dasapi
bhikkhū ovadanti anusāsanti, appekacce therā bhikkhū vīsampi bhikkhū ovadanti
anusāsanti, appekacce therā bhikkhū tiṃsampi bhikkhū ovadanti anusāsanti,
appekacce therā bhikkhū cattārīsampi bhikkhū ovadanti anusāsanti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Appekacce
therā bhikkhū dasapi bhikkhū ovadanti anusāsanti, appekacce therā bhikkhū
vīsampi bhikkhū ovadanti anusāsanti, appekacce therā bhikkhū tiṃsampi bhikkhū
ovadanti anusāsanti, appekacce therā bhikkhū cattārīsampi bhikkhū ovadanti
anusāsanti. (144-5.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
一部の長老比丘たちは十人のたちを訓誡し、教誡し、一部の長老比丘たちは二十人のたちを訓誡し、教誡し、一部の長老比丘たちは三十人のたちを訓誡し、教誡し、一部の長老比丘たちは四十人のたちを訓誡し、教誡した。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
145-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Te ca navā bhikkhū therehi
bhikkhūhi ovadiyamānā anusāsiyamānā uḷāraṃ pubbenāparaṃ visesaṃ jānanti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Te ca
navā bhikkhū therehi bhikkhūhi ovadiyamānā anusāsiyamānā uḷāraṃ pubbenāparaṃ
visesaṃ jānanti. (144-6.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
彼ら新参比丘たちは、長老比丘たちに教誡され、訓誡されて、徐々に広大で殊勝な〔境地〕を知っていった。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
146. Tena kho pana samayena
bhagavā tadahuposathe pannarase komudiyā cātumāsiniyā puṇṇāya puṇṇamāya
rattiyā bhikkhusaṅghaparivuto abbhokāse nisinno hoti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Tena
kho pana samayena bhagavā tadahuposathe pannarase komudiyā
cātumāsiniyā puṇṇāya puṇṇamāya rattiyā bhikkhusaṅghaparivuto
abbhokāse nisinno hoti. (145-1.) |
|||||||
|
komudiyā |
|
名 |
ī |
女 |
単 |
処 |
コームディ月 |
|
cātu |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
四 |
|
|
māsiniyā |
|
形 |
in |
女 |
単 |
処 |
月の |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
さてそのとき世尊は、十五日の布薩のその日、〔雨期の〕四ヶ月目〔であるカッティカ月、その満月である〕コームディ月の、満ちた満月の夜、比丘僧伽に囲繞され、野外に坐っておられた。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Atha kho bhagavā tuṇhībhūtaṃ tuṇhībhūtaṃ
bhikkhusaṅghaṃ anuviloketvā bhikkhū āmantesi – |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Atha
kho bhagavā tuṇhībhūtaṃ tuṇhībhūtaṃ bhikkhusaṅghaṃ anuviloketvā bhikkhū
āmantesi – (145-2.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
ときに世尊は、おのおの沈黙している比丘僧伽を見回し、比丘たちへ呼びかけられた。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘apalāpāyaṃ, bhikkhave,
parisā; |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
‘‘apalāpā |
a-pra-lap |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
駄弁無き |
|
ayaṃ, |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
これ |
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
parisā; |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
衆、会衆 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
「比丘たちよ、この会衆は無駄口がありません。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
nippalāpāyaṃ, bhikkhave,
parisā; |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
nippalāpā |
nir-pra-lap |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
駄弁無き |
|
ayaṃ,
bhikkhave, parisā; (146-3.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この会衆は無駄口が存在しません。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
suddhā sāre [suddhasāre patiṭṭhitā
(syā. kaṃ. pī.)] patiṭṭhitā. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
suddhā |
śrad-dhā |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
清浄の、純粋の |
|
sāre |
|
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
真髄、堅材 |
|
patiṭṭhitā. |
prati-sthā |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
住立した、確立した |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
清浄にして、真髄に住立しています。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathārūpo ayaṃ, bhikkhave,
bhikkhusaṅgho; |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Tathārūpo |
|
形 |
a |
男 |
単 |
主 |
かくのごとき |
|
ayaṃ, |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
主 |
これ |
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
依(属) |
比丘 |
|
|
saṅgho; |
saṃ-hṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
主 |
僧伽、衆 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽はかくのごとしです。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
tathārūpā ayaṃ, bhikkhave, parisā
yathārūpā parisā āhuneyyā pāhuneyyā dakkhiṇeyyā añjalikaraṇīyā anuttaraṃ
puññakkhettaṃ lokassa. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
tathārūpā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
かくのごとき |
|
ayaṃ, |
|
代 |
代的 |
女 |
単 |
主 |
これ |
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
parisā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
衆、会衆 |
|
yathārūpā |
|
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
かくのごとき |
|
parisā |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
主 |
衆、会衆 |
|
āhuneyyā |
ā-hu |
未分 |
a |
女 |
単 |
主 |
供食されるべき |
|
pāhuneyyā |
pra-ā-hu |
未分 |
a |
女 |
単 |
主 |
饗応されるべき |
|
dakkhiṇeyyā |
|
未分 |
a |
女 |
単 |
主 |
供養されるべき |
|
añjali |
|
名 |
i |
男 |
有(持) |
合掌 |
|
|
karaṇīyā |
kṛ |
名未分 |
a |
中→女 |
単 |
主 |
なされるべき、所作、義務 |
|
anuttaraṃ |
|
形 |
代的 |
中 |
単 |
主 |
無上の |
|
puñña |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
福徳 |
|
|
khettaṃ |
|
名 |
a |
中 |
単 |
主 |
田畑、土地 |
|
lokassa. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
世界、世間 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この会衆はかくのごとしです。すなわち、およそこの会衆は、供食されるべき、饗応されるべき、供養されるべき、合掌されるべき、世の無上の福田です。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathārūpo ayaṃ, bhikkhave,
bhikkhusaṅgho; |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Tathārūpo
ayaṃ, bhikkhave, bhikkhusaṅgho; (146-6.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽はかくのごとしです。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
tathārūpā ayaṃ, bhikkhave, parisā
yathārūpāya parisāya appaṃ dinnaṃ bahu hoti, bahu dinnaṃ bahutaraṃ. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
tathārūpā
ayaṃ, bhikkhave, parisā (146-7.) |
|||||||
|
yathārūpāya |
|
形 |
a |
女 |
単 |
与 |
かくのごとき |
|
parisāya |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
与 |
衆、会衆 |
|
appaṃ |
|
名形 |
a |
中 |
単 |
主 |
少ない |
|
dinnaṃ |
dā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
与えられた、所施 |
|
bahu |
|
形 |
u |
中 |
単 |
主 |
多い |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
hoti, |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
bahu |
|
形 |
u |
中 |
単 |
主 |
多い |
|
dinnaṃ |
dā |
過分 |
a |
中 |
単 |
主 |
与えられた、所施 |
|
bahutaraṃ. |
|
形 |
a |
中 |
単 |
主 |
より多い |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この会衆はかくのごとしです。すなわち、およそこの会衆のためには、少ない所施は多く、多い所施はより多くなります。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathārūpo ayaṃ, bhikkhave,
bhikkhusaṅgho; |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Tathārūpo
ayaṃ, bhikkhave, bhikkhusaṅgho; (146-6.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽はかくのごとしです。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
tathārūpā ayaṃ, bhikkhave, parisā
yathārūpā parisā dullabhā dassanāya lokassa. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
tathārūpā
ayaṃ, bhikkhave, parisā yathārūpā parisā (146-7.) |
|||||||
|
dullabhā |
dur-labh |
形 |
a |
女 |
単 |
主 |
得がたい |
|
dassanāya |
dṛś |
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
見、見ること |
|
lokassa. |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
世界、世間 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この会衆はかくのごとしです。すなわち、およそこの会衆は、世間のうちに見ることが得がたいものです。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Tathārūpo ayaṃ, bhikkhave,
bhikkhusaṅgho; |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Tathārūpo
ayaṃ, bhikkhave, bhikkhusaṅgho; (146-6.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽はかくのごとしです。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
146-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
tathārūpā ayaṃ, bhikkhave, parisā
yathārūpaṃ parisaṃ alaṃ yojanagaṇanāni dassanāya gantuṃ puṭosenāpi’’ [puṭosenāpi,
tathārūpo ayaṃ bhikkhave bhikkhusaṃgho, tathārūpā ayaṃ parisā (sī. pī. ka.)]. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
athārūpā
ayaṃ, bhikkhave, parisā (146-7.) |
|||||||
|
yathārūpaṃ |
|
形 |
a |
女 |
単 |
対 |
かくのごとき |
|
parisaṃ |
|
名 |
ā |
女 |
単 |
対 |
衆、会衆 |
|
alaṃ |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
適当な、当然の、十分に、満足して、沢山だ |
|
yojana |
|
名 |
a |
中 |
依(属) |
由旬、距離の単位 |
|
|
gaṇanāni |
|
名 |
ā |
女(中) |
複 |
対 |
数、計算 |
|
dassanāya |
dṛś |
名 |
a |
中 |
単 |
与 |
見、見ること |
|
gantuṃ |
gam |
不定 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
行くこと |
|
puṭa |
|
名 |
a |
男 |
依(属) |
容器、箱、袋 |
|
|
aṃsenā |
avase |
名 |
a |
男 |
単 |
具 |
肩 →肩袋、食料袋 |
|
pi’’. |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この会衆はかくのごとしです。すなわち、およそこの会衆を見るために、肩袋をたずさえて数ヨージャナを行くことすら適切です。 |
||||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
・「アンバッタ経」【刹帝利の優位性】で、追放刑の描写にでる「灰容器によって打ち付けて」bhassapuṭena
vadhitvāとは、「〔遍歴用の〕食料袋bhatta-puṭaをたたきつけて」と解釈すべきではないかと考えたが、本経のこの文もその傍証たり得ようか。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-1. |
|
|
|
|
|
|
|
|
147. ‘‘Santi, bhikkhave, bhikkhū
imasmiṃ bhikkhusaṅghe arahanto khīṇāsavā vusitavanto katakaraṇīyā ohitabhārā
anuppattasadatthā parikkhīṇabhavasaṃyojanā sammadaññāvimuttā – |
||||||||
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
‘‘Santi, |
as |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
ある、なる |
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
bhikkhū |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
主 |
比丘 |
|
imasmiṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
処 |
これ |
|
bhikkhu |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
依(属) |
比丘 |
|
|
saṅghe |
saṃ-hṛ |
名 |
a |
男 |
単 |
処 |
僧伽、衆 |
|
arahanto |
arh |
名現分 |
ant |
男 |
複 |
主 |
阿羅漢、応供 |
|
khīṇa |
kṣī 受 |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
尽きた |
|
|
āsavā |
ā-sru |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
漏 |
|
vusitavanto |
ava-sā? |
形 |
ant |
男 |
複 |
主 |
修行完成した |
|
kata |
kṛ |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
なされた |
|
|
karaṇīyā |
kṛ |
名未分 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
なされるべき |
|
ohita |
ava-dhā |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
老いた、下ろした |
|
|
bhārā |
bhṛ |
名 |
a |
男 |
複 |
主 |
重荷、荷物 |
|
anuppatta |
anu-pra-āp |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
得達した |
|
|
sadatthā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
自己の利 |
|
parikkhīṇa |
pari-kṣī 受 |
過分 |
a |
‐ |
有(持) |
消尽した、滅尽した |
|
|
bhava |
bhū |
名 |
a |
男 |
依(与) |
有、存在 |
|
|
saṃyojanā |
saṃ-yuj |
名 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
結縛、繋縛 |
|
sammad |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しく |
|
aññā |
ā-jñā |
名 |
ā |
女 |
依(具) |
了知 |
|
|
vimuttā
– |
vi-muc |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
解脱した |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、阿羅漢であり、漏が尽き、修行完成し、なされるべき事がなされ、重荷を下ろし、自己の利を得達し、有への繋縛が消尽し、正しく了知によって解脱した比丘たちがいます。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-2. |
|
|
|
|
|
|
|
|
evarūpāpi, bhikkhave, santi
bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
evarūpā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
かくのごとき |
|
pi, |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
〜もまた、けれども、たとえ |
|
bhikkhave,
santi bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. (147-1.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、そのような比丘たちが存在します。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-3. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Santi, bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ
bhikkhusaṅghe pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā opapātikā
tattha parinibbāyino anāvattidhammā tasmā lokā – |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe (147-1.) |
|||||||
|
pañcannaṃ |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
属 |
五 |
|
orambhāgiyānaṃ |
|
形 |
a |
中 |
複 |
属 |
下分 |
|
saṃyojanānaṃ |
saṃ-yuj |
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
結、繋縛 |
|
parikkhayā |
pari-kṣi |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
遍尽、尽滅 |
|
opapātikā |
|
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
化生の |
|
tattha |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
そこで、そこに、そのとき、そのなかで |
|
parinibbāyino |
|
形 |
in |
男 |
複 |
主 |
般涅槃者 |
|
anāvatti |
an-ā-vṛt |
形 |
in |
‐ |
有(属) |
不還 |
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法 →不還者 |
|
tasmā |
|
代 |
代的 |
中 |
単 |
奪 |
それ、彼 |
|
lokā
– |
|
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
世界、世間 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、五下分結の滅尽により、化生者となり、そこで般涅槃してその世界から還らざる者たちとなる〔であろう〕比丘たちがいます。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-4. |
|
|
|
|
|
|
|
|
evarūpāpi, bhikkhave, santi
bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. (147-2.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、そのような比丘たちも存在します。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-5. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Santi, bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ
bhikkhusaṅghe tiṇṇaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā rāgadosamohānaṃ tanuttā
sakadāgāmino sakideva [sakiṃ deva (ka.)] imaṃ lokaṃ āgantvā dukkhassantaṃ
karissanti – |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe (147-1.) |
|||||||
|
tiṇṇaṃ |
|
数 |
特 |
中 |
複 |
属 |
三 |
|
saṃyojanānaṃ |
saṃ-yuj |
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
結、繋縛 |
|
parikkhayā |
pari-kṣi |
名 |
a |
男 |
単 |
奪 |
遍尽、尽滅 |
|
rāga |
raj |
名 |
a |
男 |
相 |
貪、貪欲、染/色彩 |
|
|
dosa |
dviṣ |
名 |
a |
男 |
相 |
過悪、過失、欠点、病素/瞋、瞋恚 |
|
|
mohānaṃ |
muh |
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
痴 |
|
tanuttā |
|
名 |
a |
中 |
単 |
奪 |
うすさ、薄性 |
|
sakadāgāmino |
sakid-ā-gam |
名形 |
in |
男 |
複 |
主 |
一来 |
|
sakid |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
一度、一回 |
|
eva |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
まさに、のみ、じつに |
|
imaṃ |
|
代 |
代的 |
男 |
単 |
対 |
これ |
|
lokaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
世界、世間 |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
āgantvā |
ā-gam |
動 |
連 |
‐ |
‐ |
‐ |
来る |
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
dukkhassantaṃ |
|
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
苦の終わり(dukkhassa+anta) |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
karissanti
– |
kṛ |
動 |
未 |
能 |
複 |
三 |
なす |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、三結の滅尽による貪・瞋・痴の希薄性により一来となって、一度だけこの世界にやってきて苦の終わりをなすであろう比丘たちがいます。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-6. |
|
|
|
|
|
|
|
|
evarūpāpi, bhikkhave, santi
bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. (147-2.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、そのような比丘たちも存在します。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-7. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Santi, bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ
bhikkhusaṅghe tiṇṇaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā sotāpannā avinipātadhammā niyatā
sambodhiparāyanā – |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe tiṇṇaṃ saṃyojanānaṃ
parikkhayā (147-5.) |
|||||||
|
sotāpannā |
sru,
ā-pad? |
形 |
a |
男 |
複 |
主 |
流れに入った、預流 |
|
avinipāta |
a-vi-ni-pat 使 |
形 |
a |
‐ |
有(属) |
不退転、不堕悪趣 |
|
|
dhammā |
dhṛ |
名 |
a |
男中 |
複 |
主 |
法、教法、真理、正義、もの、一切法 |
|
niyatā |
ni-yam |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
決定した、決定者 |
|
sambodhi |
saṃ-budh |
名 |
i |
女 |
有(対) |
正覚、等覚 |
|
|
parāyanā
– |
para-ā-i |
名 |
a |
中→男 |
複 |
主 |
到彼岸 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、三結の滅尽によって預流となり、不堕悪の法を有する、〔さとりを得ることが〕決定した、正覚へ至る〔であろう〕比丘たちがいます。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-8. |
|
|
|
|
|
|
|
|
evarūpāpi, bhikkhave, santi
bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. (147-2.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、そのような比丘たちも存在します。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-9. |
|
|
|
|
|
|
|
|
‘‘Santi, bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ
bhikkhusaṅghe catunnaṃ satipaṭṭhānānaṃ bhāvanānuyogamanuyuttā viharanti
– |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
‘‘Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe (147-1.) |
|||||||
|
catunnaṃ |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
属 |
四 |
|
sati |
|
名 |
i |
女 |
依(属) |
念、憶念、正念 |
|
|
paṭṭhānānaṃ |
pra-sthā |
名 |
a |
中(男) |
複 |
属 |
出発、発趣 →念処 |
|
bhāvanā |
bhū 使 |
名 |
ā |
女 |
持 |
修習 |
|
|
anuyogam |
anu-yuj |
名 |
a |
男 |
単 |
対 |
実践、従事 |
|
anuyuttā |
anu-yuj |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
実践した、従事した |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
viharanti
– |
vi-hṛ |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
住する |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、四念処の修習という実践に従事する比丘たちがいます。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-10. |
|
|
|
|
|
|
|
|
evarūpāpi, bhikkhave, santi
bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. (147-2.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、そのような比丘たちも存在します。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-11. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Santi, bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ
bhikkhusaṅghe catunnaṃ sammappadhānānaṃ bhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti…pe… |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe catunnaṃ sammappadhānānaṃ bhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti…pe… (147-9.) |
|||||||
|
samma |
|
不変 |
‐ |
‐ |
‐ |
‐ |
正しい |
|
padhānānaṃ |
pra-dhā |
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
精勤、努力 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、四正勤の修習という実践に従事する比丘たちがいます…… |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-12. |
|
|
|
|
|
|
|
|
catunnaṃ iddhipādānaṃ… |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
catunnaṃ |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
属 |
四 |
|
iddhi |
|
名 |
i |
女 |
依(属) |
神通、神変 |
|
|
pādānaṃ… |
|
名 |
a |
男 |
複 |
属 |
足 →神足 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
四神足の…… |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-13. |
|
|
|
|
|
|
|
|
pañcannaṃ indriyānaṃ… |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
pañcannaṃ |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
属 |
五 |
|
indriyānaṃ… |
|
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
根、感覚器官 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
五根の…… |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-14. |
|
|
|
|
|
|
|
|
pañcannaṃ balānaṃ… |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
pañcannaṃ |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
属 |
五 |
|
balānaṃ… |
|
名形 |
a |
中 |
複 |
属 |
力、強い →五力 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
五力の…… |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-15. |
|
|
|
|
|
|
|
|
sattannaṃ bojjhaṅgānaṃ… |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
sattannaṃ |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
属 |
七 |
|
bojjhi |
budh |
名 |
i |
女 |
依(属) |
菩提、悟り |
|
|
aṅgānaṃ… |
|
名 |
a |
中 |
複 |
属 |
支分 →七菩提分、七覚支 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
七覚支の…… |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-16. |
|
|
|
|
|
|
|
|
ariyassa aṭṭhaṅgikassa maggassa
bhāvanānuyogamanuyuttā viharanti – |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
ariyassa |
|
名形 |
a |
男 |
単 |
属 |
聖なる |
|
aṭṭha |
|
数 |
特 |
‐ |
帯 |
八 |
|
|
aṅgikassa |
|
形 |
a |
男 |
単 |
属 |
支分ある |
|
maggassa |
|
名 |
a |
男 |
単 |
属 |
道 →八聖道、八支正道 |
|
bhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti – (147-9.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
……八支聖道の修習という実践に従事する〔比丘たちがいます〕。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-17. |
|
|
|
|
|
|
|
|
evarūpāpi, bhikkhave, santi
bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. (147-2.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、そのような比丘たちも存在します。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-18. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Santi, bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ
bhikkhusaṅghe mettābhāvanānuyogamanuyuttā viharanti… |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe mettābhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti… (147-9.) |
|||||||
|
mettā |
|
名 |
ā |
女 |
依(属) |
慈 |
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、慈の修習という実践に従事する比丘たちがいます…… |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-19. |
|
|
|
|
|
|
|
|
karuṇābhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti… |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
karuṇā |
|
名 |
ā |
女 |
依(属) |
悲 |
|
|
bhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti… (147-9.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
悲の修習という実践に従事する…… |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-20. |
|
|
|
|
|
|
|
|
muditābhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti… |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
muditā |
mud |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
喜 |
|
|
bhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti… (147-9.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
喜の修習という実践に従事する…… |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-21. |
|
|
|
|
|
|
|
|
upekkhābhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti… |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
upekkhā |
upa-īkṣ |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
捨 |
|
|
bhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti… (147-9.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
捨の修習という実践に従事する…… |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-22. |
|
|
|
|
|
|
|
|
asubhabhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti… |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
asubha |
|
形 |
a |
‐ |
依(属) |
不浄の |
|
|
bhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti… (147-9.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
不浄〔観〕の修習という実践に従事する…… |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-23. |
|
|
|
|
|
|
|
|
aniccasaññābhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti – |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
anicca |
|
形 |
a |
‐ |
依(属) |
無常の |
|
|
saññā |
saṃ-jñā |
名 |
ā |
女 |
依(属) |
想 |
|
|
bhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti – (147-9.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
無常想の修習という実践に従事する〔比丘たちがいます〕。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-24. |
|
|
|
|
|
|
|
|
evarūpāpi, bhikkhave, santi
bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
evarūpāpi,
bhikkhave, santi bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe. (147-2.) |
|||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、そのような比丘たちも存在します。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-25. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Santi, bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ
bhikkhusaṅghe ānāpānassatibhāvanānuyogamanuyuttā viharanti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Santi,
bhikkhave, bhikkhū imasmiṃ bhikkhusaṅghe ānāpānassatibhāvanānuyogamanuyuttā
viharanti. (147-1.) |
|||||||
|
ānāpāna |
an,
apa-an |
名 |
a |
中 |
依(属) |
出入息 |
|
|
sati |
smṛ |
名 |
i |
女 |
依(属) |
念、憶念、正念 |
|
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、この比丘僧伽には、出入息念の修習という実践に従事する比丘たちがいます。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-26. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ānāpānassati, bhikkhave, bhāvitā
bahulīkatā mahapphalā hoti mahānisaṃsā. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Ānāpāna |
an,
apa-an |
名 |
a |
中 |
依(属) |
出入息 |
|
|
sati, |
smṛ |
名 |
i |
女 |
単 |
主 |
念、憶念、正念 |
|
bhikkhave, |
bhikṣ |
名 |
u |
男 |
複 |
呼 |
比丘 |
|
bhāvitā |
bhū 使 |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
修習された |
|
bahulī |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
多くの |
|
|
katā |
kṛ |
過分 |
a |
女 |
単 |
主 |
なされた →多修、多作された |
|
maha |
|
形 |
ant |
‐ |
有(持) |
大きい |
|
|
phalā |
phal |
名 |
a |
中→女 |
単 |
主 |
結果、果実 |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
hoti |
bhū |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
ある、なる、存在する |
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
maha |
|
形 |
ant |
‐ |
有(持) |
大きい |
|
|
ānisaṃsā. |
|
名 |
a |
男→女 |
単 |
主 |
功徳、利益 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、修習され、多作された出入息念は、大果あり、大功徳あるものです。 |
||||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
・『中部』62「ラーフラ教誡経」にパラレル。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-27. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Ānāpānassati, bhikkhave, bhāvitā
bahulīkatā cattāro satipaṭṭhāne paripūreti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Ānāpānassati,
bhikkhave, bhāvitā bahulīkatā (147-26.) |
|||||||
|
cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
対 |
四 |
|
sati |
|
名 |
i |
女 |
依(属) |
念、憶念、正念 |
|
|
paṭṭhāne |
pra-sthā |
名 |
a |
中(男) |
複 |
対 |
出発、発趣 →念処 |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
paripūreti. |
pari-pṝ 使 |
動 |
現 |
能 |
単 |
三 |
完成させる |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、修習され、多作された出入息念は、四念処を完成させます。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-28. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Cattāro satipaṭṭhānā bhāvitā
bahulīkatā satta bojjhaṅge paripūrenti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Cattāro |
|
数 |
特 |
男 |
複 |
主 |
四 |
|
sati |
|
名 |
i |
女 |
依(属) |
念、憶念、正念 |
|
|
paṭṭhānā |
pra-sthā |
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
出発、発趣 →念処 |
|
bhāvitā |
bhū 使 |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
修習された |
|
bahulī |
|
形 |
a |
‐ |
持 |
多くの |
|
|
katā |
kṛ |
過分 |
a |
男 |
複 |
主 |
なされた →多修、多作された |
|
satta |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
対 |
七 |
|
bojjhi |
budh |
名 |
i |
女 |
依(属) |
菩提、悟り |
|
|
aṅge |
|
名 |
a |
中(男) |
複 |
対 |
支分 →七菩提分、七覚支 |
|
述語 |
語根 |
品詞 |
活用 |
態 |
数 |
人称 |
意味 |
|
paripūrenti. |
pari-pṝ 使 |
動 |
現 |
能 |
複 |
三 |
完成させる |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、修習され、多作された四念処は、七覚支を完成させます。 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
147-29. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Satta bojjhaṅgā bhāvitā bahulīkatā
vijjāvimuttiṃ paripūrenti. |
||||||||
|
語 |
語根 |
品詞 |
語基 |
性 |
数 |
格 |
意味 |
|
Satta |
|
数 |
特 |
‐ |
複 |
主 |
七 |
|
bojjhi |
budh |
名 |
i |
女 |
依(属) |
菩提、悟り |
|
|
aṅgā |
|
名 |
a |
中(男) |
複 |
主 |
支分 →七菩提分、七覚支 |
|
bhāvitā
bahulīkatā vijjāvimuttiṃ paripūrenti. (147-28.) |
|||||||
|
vijjā |
vi-jñā |
名 |
ā |
女 |
相 |
明智 |
|
|
vimuttiṃ |
vi-muc 受 |
名 |
i |
女 |
単 |
対 |
解脱 |
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
比丘たちよ、修習され、多作された七覚支は、明智と解脱を完成させます。 |
||||||||
訳文 |
|
|
|
|
|
|
|
|
・複合語解釈は暫定。あるいは「明智による解脱」等の可能性もあろうか。 |
· Majjhima Nikāya
SC 1Thus have I heard. On one occasion the Blessed One was living
at Sāvatthī in the Eastern Park, in the Palace of Migāra’s Mother, together
with many very well known elder disciples—the venerable Sāriputta, the
venerable Mahā Moggallāna, the venerable Mahā Kassapa, the venerable Mahā
Kaccāna, the venerable Mahā Koṭṭhita, the venerable Mahā Kappina, the venerable
Mahā Cunda, mn.iii.79 the
venerable Anuruddha, the venerable Revata, the venerable Ānanda, and other very
well known elder disciples.
SC 2Now on that
occasion elder bhikkhus had been teaching and instructing new bhikkhus; some
elder bhikkhus had been teaching and instructing ten bhikkhus, some elder
bhikkhus had been teaching and instructing twenty…thirty…forty bhikkhus. And
the new bhikkhus, taught and instructed by the elder bhikkhus, had achieved
successive stages of high distinction.
SC 3On that
occasion—the Uposatha day of the fifteenth, on the full-moon night of the
Pavāraṇā ceremony—the Blessed One was seated in the open surrounded by the
Sangha of bhikkhus. Then, surveying the silent Sangha of bhikkhus, he addressed
them thus:
SC 4“Bhikkhus, I am
content with this progress. My mind is content with this progress. So arouse
still more energy to attain the unattained, to achieve the unachieved, to
realise the unrealised. I shall wait here at Sāvatthī for the Komudī full moon
of the fourth month.”
SC 5The bhikkhus of
the countryside heard: “The Blessed One will wait there at Sāvatthī for the
Komudī full moon of the fourth month.” And the bhikkhus of the countryside left
in due course for Sāvatthī to see the Blessed One.
SC 6And elder
bhikkhus still more intensively taught and instructed new bhikkhus; some elder
bhikkhus taught and instructed ten bhikkhus, some elder bhikkhus taught and
instructed twenty…thirty…forty bhikkhus. And the new bhikkhus, taught and
instructed by the elder bhikkhus, mn.iii.80 achieved
successive stages of high distinction.
SC 7On that
occasion—the Uposatha day of the fifteenth, the full-moon night of the Komudī
full moon of the fourth month—the Blessed One was seated in the open surrounded
by the Sangha of bhikkhus. Then, surveying the silent Sangha of bhikkhus, he
addressed them thus:
SC 8“Bhikkhus, this
assembly is free from prattle, this assembly is free from chatter. It consists
purely of heartwood. Such is this Sangha of bhikkhus, such is this assembly.
Such an assembly as is worthy of gifts, worthy of hospitality, worthy of
offerings, worthy of reverential salutation, an incomparable field of merit for
the world—such is this Sangha of bhikkhus, such is this assembly. Such an
assembly that a small gift given to it becomes great and a great gift
greater—such is this Sangha of bhikkhus, such is this assembly. Such an
assembly as is rare for the world to see—such is this Sangha of bhikkhus, such
is this assembly. Such an assembly as would be worth journeying many leagues
with a travel-bag to see—such is this Sangha of bhikkhus, such is this
assembly.
SC 9“In this Sangha
of bhikkhus there are bhikkhus who are arahants with taints destroyed, who have
lived the holy life, done what had to be done, laid down the burden, reached
their own goal, destroyed the fetters of being, and are completely liberated
through final knowledge—such bhikkhus are there in this Sangha of bhikkhus.
SC 10“In this Sangha
of bhikkhus there are bhikkhus who, with the destruction of the five lower
fetters, are due to reappear spontaneously in the Pure
Abodes and there attain final Nibbāna, without ever returning from
that world—such bhikkhus are there in this Sangha of bhikkhus.
SC 11“In this Sangha
of bhikkhus there are bhikkhus who, with the destruction of three fetters and
with the attenuation of lust, hate, and delusion, are once-returners, returning
once to this world mn.iii.81 to
make an end of suffering—such bhikkhus are there in this Sangha of bhikkhus.
SC 12“In this Sangha
of bhikkhus there are bhikkhus who, with the destruction of the three fetters,
are stream-enterers, no longer subject to perdition, bound for deliverance, headed for enlightenment—such bhikkhus are
there in this Sangha of bhikkhus.
SC 13“In this Sangha
of bhikkhus there are bhikkhus who abide devoted to the development of the four
foundations of mindfulness—such bhikkhus are there in this Sangha of bhikkhus.
In this Sangha of bhikkhus there are bhikkhus who abide devoted to the development
of the four right kinds of striving…of the four bases for spiritual power…of
the five faculties…of the five powers…of the seven enlightenment factors…of the
Noble Eightfold Path—such bhikkhus are there in this Sangha of bhikkhus.
SC 14“In this Sangha
of bhikkhus there are bhikkhus who abide devoted to the development of
loving-kindness mn.iii.82 …of
compassion…of altruistic joy…of equanimity…of the meditation on foulness…of the
perception of impermanence—such bhikkhus are there in this Sangha of bhikkhus.
In this Sangha of bhikkhus there are bhikkhus who abide devoted to the
development of mindfulness of breathing.
SC 15“Bhikkhus, when
mindfulness of breathing is developed and cultivated, it is of great fruit and
great benefit. When mindfulness of breathing is developed and cultivated, it
fulfils the four foundations of mindfulness. When the four foundations of
mindfulness are developed and cultivated, they fulfil the seven enlightenment
factors. When the seven enlightenment factors are developed and cultivated,
they fulfil true knowledge and deliverance.
SC 16“And how,
bhikkhus, is mindfulness of breathing developed and cultivated, so that it is
of great fruit and great benefit?
SC 17“Here a
bhikkhu, gone to the forest or to the root of a tree or to an empty hut, sits
down; having folded his legs crosswise, set his body erect, and established
mindfulness in front of him, ever mindful he breathes in, mindful he breathes
out.
SC 18“Breathing in
long, he understands: ‘I breathe in long’; or breathing out long, he
understands: ‘I breathe out long.’ Breathing in short, he understands: ‘I
breathe in short’; or breathing out short, he understands: ‘I breathe out
short.’ He trains thus: ‘I shall breathe in experiencing the whole body of breath’; he trains thus: ‘I shall breathe out experiencing
the whole body of breath.’ He trains thus: ‘I shall
breathe in tranquillising the bodily formation’; he trains thus: ‘I shall
breathe out tranquillising the bodily formation.’
SC 19“He trains
thus: ‘I shall breathe in experiencing rapture’; he trains thus: ‘I shall
breathe out experiencing rapture.’ He trains thus: ‘I shall breathe in
experiencing pleasure’; mn.iii.83 he
trains thus: ‘I shall breathe out experiencing pleasure.’ He trains thus: ‘I
shall breathe in experiencing the mental formation’; he trains thus: ‘I shall
breathe out experiencing the mental formation. ’ He trains thus: ‘I shall
breathe in tranquillising the mental formation’; he trains thus: ‘I shall
breathe out tranquillising the mental formation.’
SC 20“He trains
thus: ‘I shall breathe in experiencing the mind’; he trains thus: ‘I shall
breathe out experiencing the mind.’ He trains thus: ‘I shall breathe in
gladdening the mind’; he trains thus: ‘I shall breathe out gladdening the
mind.’ He trains thus: ‘I shall breathe in concentrating the mind’; he trains
thus: ‘I shall breathe out concentrating the mind.’ He trains thus: ‘I shall
breathe in liberating the mind’; he trains thus: ‘I shall breathe out
liberating the mind.’
SC 21“He trains
thus: ‘I shall breathe in contemplating impermanence’; he trains thus: ‘I shall
breathe out contemplating impermanence. ’ He trains thus: ‘I shall breathe in
contemplating fading away’; he trains thus: ‘I shall breathe out contemplating
fading away.’ He trains thus: ‘I shall breathe in contemplating cessation’; he
trains thus: ‘I shall breathe out contemplating cessation.’ He trains thus: ‘I
shall breathe in contemplating relinquishment’; he trains thus: ‘I shall
breathe out contemplating relinquishment. ’
SC 22“Bhikkhus, that
is how mindfulness of breathing is developed and cultivated, so that it is of
great fruit and great benefit.
SC 23“And how,
bhikkhus, does mindfulness of breathing, developed and cultivated, fulfil the
four foundations of mindfulness?
SC 24“Bhikkhus, on
whatever occasion a bhikkhu, breathing in long, understands: ‘I breathe in
long,’ or breathing out long, understands: ‘I breathe out long’; breathing in
short, understands: ‘I breathe in short,’ or breathing out short, understands:
‘I breathe out short’; trains thus: ‘I shall breathe in experiencing the whole
body of breath’; trains thus: ‘I shall breathe out
experiencing the whole body of breath’; trains
thus: ‘I shall breathe in tranquillising the bodily formation’; trains thus: ‘I
shall breathe out tranquillising the bodily formation’—on that occasion a
bhikkhu abides contemplating the body as a body, ardent, fully aware, and
mindful, having put away covetousness and grief for the world. I say that this
is a certain body among the bodies, namely, in-breathing and out-breathing.
That is why on that occasion a bhikkhu abides contemplating the body as a body,
ardent, fully aware, and mindful, having put away covetousness and grief for
the world.
SC 25“Bhikkhus, on
whatever occasion mn.iii.84 a
bhikkhu trains thus: ‘I shall breathe in experiencing rapture’; trains thus: ‘I
shall breathe out experiencing rapture’; trains thus: ‘I shall breathe in
experiencing pleasure’; trains thus: ‘I shall breathe out experiencing
pleasure’; trains thus: ‘I shall breathe in experiencing the mental formation’;
trains thus: ‘I shall breathe out experiencing the mental formation’; trains
thus: ‘I shall breathe in tranquillising the mental formation’; trains thus: ‘I
shall breathe out tranquillising the mental formation’—on that occasion a
bhikkhu abides contemplating feelings as feelings, ardent, fully aware, and
mindful, having put away covetousness and grief for the world. I say that this
is a certain feeling among the feelings, namely, giving close attention to
in-breathing and out-breathing. That is why on that occasion a bhikkhu abides
contemplating feelings as feelings, ardent, fully aware, and mindful, having
put away covetousness and grief for the world.
SC 26“Bhikkhus, on
whatever occasion a bhikkhu trains thus: ‘I shall breathe in experiencing the
mind’; trains thus: ‘I shall breathe out experiencing the mind’; trains thus:
‘I shall breathe in gladdening the mind’; trains thus: ‘I shall breathe out
gladdening the mind’; trains thus: ‘I shall breathe in concentrating the mind’;
trains thus: ‘I shall breathe out concentrating the mind’; trains thus: ‘I
shall breathe in liberating the mind’; trains thus: ‘I shall breathe out
liberating the mind’—on that occasion a bhikkhu abides contemplating mind as
mind, ardent, fully aware, and mindful, having put away covetousness and grief
for the world. I do not say that there is the development of mindfulness of
breathing for one who is forgetful, who is not fully aware. That is why on that
occasion a bhikkhu abides contemplating mind as mind, ardent, fully aware, and
mindful, having put away covetousness and grief for the world.
SC 27“Bhikkhus, on
whatever occasion a bhikkhu trains thus: ‘I shall breathe in contemplating
impermanence’; trains thus: ‘I shall breathe out contemplating impermanence’;
trains thus: ‘I shall breathe in contemplating fading away’; trains thus: ‘I
shall breathe out contemplating fading away’; trains thus: ‘I shall breathe in
contemplating cessation’; trains thus: ‘I shall breathe out contemplating
cessation’; trains thus: ‘I shall breathe in contemplating relinquishment’;
trains thus: ‘I shall breathe out contemplating relinquishment’—on that
occasion a bhikkhu abides contemplating mind-objects as mind-objects, ardent,
fully aware, and mindful, having put away covetousness and grief for the world.
Having seen with wisdom the abandoning of covetousness and grief, mn.iii.85 he
closely looks on with equanimity. That is why on that occasion a bhikkhu abides
contemplating mind-objects as mind-objects, ardent, fully aware, and mindful,
having put away covetousness and grief for the world.
SC 28“Bhikkhus, that
is how mindfulness of breathing, developed and cultivated, fulfils the four
foundations of mindfulness.
SC 29“And how,
bhikkhus, do the four foundations of mindfulness, developed and cultivated,
fulfil the seven enlightenment factors?
SC 30“Bhikkhus, on
whatever occasion a bhikkhu abides contemplating the body as a body, ardent,
fully aware, and mindful, having put away covetousness and grief for the
world—on that occasion unremitting mindfulness is established in him. On
whatever occasion unremitting mindfulness is established in a bhikkhu—on that
occasion the mindfulness enlightenment factor is aroused in him, and he
develops it, and by development, it comes to fulfilment in him.
SC 31“Abiding thus
mindful, he investigates and examines that state with wisdom and embarks upon a
full inquiry into it. On whatever occasion, abiding thus mindful, a bhikkhu
investigates and examines that state with wisdom and embarks upon a full
inquiry into it—on that occasion the investigation-of-states enlightenment
factor is aroused in him, and he develops it, and by development it comes to
fulfilment in him.
SC 32“In one who
investigates and examines that state with wisdom and embarks upon a full
inquiry into it, tireless energy is aroused. On whatever occasion tireless
energy is aroused in a bhikkhu who investigates and examines that state with
wisdom and embarks upon a full inquiry into it—on that occasion the energy
enlightenment factor is aroused in him, and he develops it, and by development
it comes to fulfilment in him.
SC 33“In one who has
aroused energy, unworldly rapture arises. On whatever occasion unworldly
rapture arises in a bhikkhu who has aroused energy—mn.iii.86 on
that occasion the rapture enlightenment factor is aroused in him, and he
develops it, and by development it comes to fulfilment in him.
SC 34“In one who is
rapturous, the body and the mind become tranquil. On whatever occasion the body
and the mind become tranquil in a bhikkhu who is rapturous—on that occasion the
tranquillity enlightenment factor is aroused in him, and he develops it, and by
development it comes to fulfilment in him.
SC 35“In one whose
body is tranquil and who feels pleasure, the mind becomes concentrated. On
whatever occasion the mind becomes concentrated in a bhikkhu whose body is
tranquil and who feels pleasure—on that occasion the concentration
enlightenment factor is aroused in him, and he develops it, and by development
it comes to fulfilment in him.
SC 36“He closely
looks on with equanimity at the mind thus concentrated. On whatever occasion a
bhikkhu closely looks on with equanimity at the mind thus concentrated—on that
occasion the equanimity enlightenment factor is aroused in him, and he develops
it, and by development it comes to fulfilment in him.
SC 37“Bhikkhus, on
whatever occasion a bhikkhu abides contemplating feelings as feelings, ardent,
fully aware, and mindful, having put away covetousness and grief for the world…repeat as at §§30–36…the equanimity enlightenment factor is aroused in him, and he
develops it, and by development it comes to fulfilment in him.
SC 38“Bhikkhus, on
whatever occasion a bhikkhu abides contemplating mind as mind, ardent, fully
aware, and mindful, having put away covetousness and grief for the world…repeat as at §§30–36…the equanimity enlightenment factor is aroused in him, and he
develops it, and by development it comes to fulfilment in him.
SC 39“Bhikkhus, on
whatever occasion a bhikkhu abides contemplating mind-objects as mind-objects,
ardent, fully aware, and mindful, having put away covetousness and grief for
the world…repeat
as at §§30–36…mn.iii.87 …the
equanimity enlightenment factor is aroused in him, and he develops it, and by
development it comes to fulfilment in him.
SC 40“Bhikkhus, that
is how the four foundations of mindfulness, developed and cultivated, fulfil
the seven enlightenment factors. mn.iii.88
SC 41“And how,
bhikkhus, do the seven enlightenment factors, developed and cultivated, fulfil
true knowledge and deliverance?
SC 42“Here,
bhikkhus, a bhikkhu develops the mindfulness enlightenment factor, which is
supported by seclusion, dispassion, and cessation, and ripens in
relinquishment. He develops the investigation-of-states enlightenment
factor…the energy enlightenment factor…the rapture enlightenment factor…the
tranquillity enlightenment factor…the concentration enlightenment factor…the
equanimity enlightenment factor, which is supported by seclusion, dispassion,
and cessation, and ripens in relinquishment.
SC 43“Bhikkhus, that
is how the seven enlightenment factors, developed and cultivated, fulfil true
knowledge and deliverance.”
SC 44That is what
the Blessed One said. The bhikkhus were satisfied and delighted in the Blessed
One’s words.